Kamery do auta
a vše okolo nich

ak_e11_160

ak-truecam-230-bila

Právní a další souvislosti

ak-myspace-150

Článek na Echo24 se věnuje nepřehledné situaci využití autokamer v praxi, především zveřejnění záznamu.

Tím je překročena hranice, kterou toleruje zákon o ochraně osobních údajů, tj. pořizování videa pro soukromou potřebu.

Více informací k právní problematice najdete v podsekci našeho portálu.

 

Detail

Registrace na UOOU

Návod, jak registrovat autokameru na Úřadě pro ochranu osobních údajů přinesl prodejce kamer Truecam a Lamax.

Není to nezbytně nutné, ale dojde-li na využití videa, registrace vám usnadní jednání nejen u soudu, díky ní se zavazujete respektovat soukromí spoluobčanů a pravidla nakládání se záznamem.

Detail

Autokamera a zákon

Pro nové majitele kamer do auta přinášíme přehledné shrnutí zákonných omezení:

  • kamera by neměla omezovat výhled řidiče
  • záznam pro soukromou potřebu není v ČR omezen
  • zvažte, zda nahrávka v případě nehody neuškodí i vám
  • zveřejnění videa, na kterém lze rozeznat obličeje a SPZ, je možné jen se souhlasem dotyčných osob

Detailní informace Úřadu na ochranu osobních údajů k poslednímu bodu najdete zde.

Příspěvky k tomuto tématu najdete v sekci Právní a další souvislosti.

Detail

ak-policie-150

Autokamery se staly hitem posledních let. Počet aut na silnicích každým rokem stoupá a přestože počet dopravních nehod je relativně stabilní, jejich celkový počet je vysoký. Ne vždy je ovšem po nehodě na první pohled jasné, kdo ji způsobil.

Kvalitní autokamera neumožní těmto situacím předcházet, ale když už se do ní dostanete, pomůže definitivně určit viníka a ušetřit vám tak spoustu peněz na náhradu škody i pokutu.

Detail

ak-prasatko-150

Ve stejné kategorii jako autokamery je podle Úřadu pro ochranu osobních údajů i kamera, kterou nainstaloval třebíčský novinář na svůj dům a záznam použil při prokazování trestného činu u soudu. Jeden z obžalovaných se následně obrátil na ÚOOÚ, že bylo porušeno jeho právo na soukromí a majitel kamery musel zaplatit pokutu.

Kdyby kamera byla zaregistrovaná a viditelně označená, úřad by neměl výhrady, snahy o registraci kamer do auta se ovšem stále míjejí účinkem. Od viníka dopravní nehody tak můžeme očekávat podobný protitah.

Detail

Ochrana osobních informací - můžeme tedy natáčet?

V roce 2013 jsme se Úřadu na ochranu osobních údajů konkrétně zeptali na právo u kamer do auta. UOOU nás odkázal na aktuální stanovisko, také z roku 2013, podle kterého natáčet lze, ale za určitých podmínek, především, půjde-li o ochranu vlastního majetku a pořizování záznamu neomezí soukromí ostatních osob, (přístup očividně pramenící z problematiky statických kamer).

Rozbor Magicam HD Solutions, který vychází ze stanoviska UOOU z roku 2006, se vyjadřuje precizněji:

"Podle ustanovení § 5 odst. 2 písm. e) zákona o ochraně osobních údajů mohou být osobní údaje zpracovávány bez souhlasu subjektu údajů, pokud je to nezbytné pro ochranu práv a právem chráněných zájmů správce, příjemce nebo jiné dotčené osoby." ... "Oprávněnými příjemci záznamu v případě incidentu tak bude zejména Policie České republiky, případně pojišťovna nebo soud. Lze tedy konstatovat, že běžné použití černé skříňky pro ochranu práv řidiče, je v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů."

Doporučuje registraci subjektu u UOOU pro účely pozdějšího prokazování u soudu, u té se ale v souvislosti s autokamerami UOOU opakovaně vyjádřil, že je zbytečná.

Detail

ak-slovensko-150

Stejně jako u nás, legislativa na Slovensku nedrží krok s aktuální situací a výklad není jednoznačný. SPZ není považována za osobní údaj (normální občan nemá možnost jejím prostřednictvím majitele vozu identifikovat), videozáznamy na základě Zákona o ochrane osobných údajov 122/2013 také nelze zveřejňovat nebo poskytovat dále, stejně jako v ČR. Pro trestní nebo přestupkové řízení je samozřejmě možné záznamy využít. Situace je tak podobná jako u nás, poněkud nepřehledná a v případě soudního sporu potenciálně problematická. Další informace najdete zde.

Detail

ak-paragraf-2-150

Nejvyšší správní soud se před dvěma lety zabýval případem, kdy byl jako důkaz využit záznam statické soukromé kamery. Podle soudkyně:

"Není-li, s přihlédnutím ke konkrétním aspektům věci, myslitelné, aby obrazový záznam osoby mohl vůbec zasáhnout do jejího práva na soukromí či práva na ochranu před neoprávněným pořizováním a používáním obrazových záznamů fyzické osoby, je takový záznam použitelný v rámci dokazování v sankčním řízení, a to bez ohledu na to, zda s takovým postupem vyslovila dotčená osoba souhlas."

Jako v ostatních případech je ovšem třeba zvážit "legitimitu cíle, který má být důkazem dosažen".

Detail

ak-postava-otazniky-150

Podle Metro.cz pojišťovny doporučují využívání autokamer pro snadnější prokázání zavinění nehody. V případě, že není zřejmé, kdo z účastníků je viníkem, kamera do auta stojí na vaší straně a pro pojišťovnu je záznam směrodatný. Nejvíce se v poslední době využívají autokamery v nákladních vozech, ale přibývá i řidičů osobních aut, kteří se jimi vybavují. Používání kamery do auta je legální pokud:

  • nejsou rozeznatelné obličeje ostatních lidí
  • záznam je pouze pro vaši vlastní potřebu
  • kamera není v zorném poli řidiče

Detail

ak-paragraf-modry-150

Z rozhovoru Idnes.cz s právníkem vybíráme:

  • natáčení jen těch situací, které majitel záznamového zařízení považuje za nebezpečné, je zcela v souladu s právem
  • dlouhodobé pořizování záznamu ostatních řidičů za běžného provozu není vnímáno pozitivně vzhledem k možnému zásahu do soukromí
  • soud pravděpodobně přijme jako důkaz záznam, který byl pořízený z toho důvodu, že se řidič cítil ohrožen
  • protistrana může považovat pořízení záznamu za narušování vlastních práv a podniknout protiakci
  • rozhodnutí vždy záleží na konkrétním soudu

Detail

UOOU a kamery

Další vyjádření Ústavu na ochranu osobních údajů se týká kamer, umístěných na bezpilotních letadlech. V podstatě tak pokrývá stejnou problematiku, jako běžný záznam kamer v autě. V těžko stravitelném textu UOOU sděluje, že:

  • lze připustit monitorování veřejných prostor, přístupných bez omezení
  • nelze pořizovat záběry ryze soukromých aktivit zejména v rámci obydlí a přilehlých prostor
  • lze pořizovat záznam za účelem ochrany vlastního majetku
  • správce záznamů by se měl registrovat na UOOU (když jsme se o to pokusili, UOOU ovšem odmítl v případě autokamery odpovědnost)

Kompletní text vyjádření najdete zde.

Detail

Jaký je postoj Úřadu na ochranu osobních informací?

V rozhovoru s JUDr. Zuzanou Svrčkovou, uveřejněném na blogu Blackvue, bylo uvedeno:

Při posuzování tohoto problému se názory a komentáře jednotlivých právníků liší. V zákoně je totiž stanoveno, že smíte volně používat kameru jen v případě, že se obraz nikam neukládá. To však není případ kamer do auta, které pořizujeme primárně za účelem ukládání potenciálního důkazního materiálu. Podle těchto právníků je vše nejprve nutné oznámit Úřadu pro ochranu osobních údajů, který vše posoudí a vydá vám příslušné povolení.

Úřadu na ochranu osobních informací jsme proto zaslali dotaz, jak lze získat povolení pro využívání autokamery. Odpověď byla překvapující - úřad nemůže na základě zákona o ochraně osobních informací takové povolení vydat, naopak upozorňuje, že dle občanského zákoníku může její používání porušením §12 občanského zákoníku. Detailní vyjádření najdete zde.

Detail

ak-antipirat-150
„Dříve jsme prodávali tak jednu kameru týdně. Nebyl o to nijak extra zájem. Teď jich prodáváme pět denně. Lidé nám sem o ně volají i mimo pracovní dobu, to se nikdy předtím nestávalo,“ uvedl Jiří Bednář, jednatel internetového obchodu Senturio.cz. „Předtím jsme prodávali stěží deset kamer měsíčně, teď je to patnáct i více,“ říká majitel obchodu Kabelmanie.cz Libor Tušar. „Spousta lidí ani neví, že taková možnost existuje. Přitom palubní kamera může pomoci člověku vyhrát soud. Ne vždy se podaří, že incident nahrají policejní kamery,“ upozorňuje Tušar.

Detail

Umístění autokamery

Pro umístění autokamery platí stanovisko Ministerstva dopravy ČR: 

Umístění navigačních systémů přísavkou na čelní sklo vozidla lze připustit, avšak za splnění všech zákonných podmínek. Z legislativně-technického hlediska řeší umístění navigačních systémů ustanovení § 34 odst. 3 vyhlášky MDS č. 341/2002 Sb., v posledním znění, tj. textem „v zorném poli řidiče nesmí být umístěny žádné předměty, které by omezovaly výhled řidiče všemi směry...“. Vlastní navigační systém musí mít schváleno odrušení a elektromagnetickou kompatibilitu, dle předpisu podle EHK/OSN č. 10.02 nebo dle směrnice ES č. 72/245, v posledním znění. Informaci o plnění této podmínky je povinen sdělit ten, kdo uvádí dané zařízení na trh. Na předmětnou výbavu se vztahují i požadavky na bezpečnost interiéru vozidel dle předpisu EHK/OSN č. 21 nebo směrnice ES č. 74/60, v platném znění, při použití v osobních automobilech (kategorie M1).

Detail